SHC | Návrh číselníku slunečních hodin

Nápověda

SHC | NÁVRH ČÍSELNÍKU SLUNEČNÍCH HODIN

0. Instalace SHC
1. Použití programu
2. Popis menu
3. Klávesové zkratky
4. Slovníček termínů
5. Návod na určení azimutu stěny
6. Návod na upevnění ukazatele a vynesení číselníku
7. Poznámky pro pokročilé
8. Literatura a odkazy


0. INSTALACE SHC

Domovská stránka programu: http://www.astrohk.cz/slunecni_hodiny.html
E-mail autora: miroslav.broz@email.cz

Program SHC lze jednak spustit bez jakékoliv instalace přímo
v internetovém prohlížeči na výše uvedeném URL a tamtéž je možné
stáhnout off-line verze.

Verze pro Windows je šířena ve formě ZIP archivu anebo
samorozbalovacího EXE souboru, který stačí spustit
a zadat adresář (např. c:\shc\).

Pod Linuxem lze program instalovat z binárního RPM balíčku:
`rpm -U shc-*.i386.rpm', nebo DEB balíčku: `dpkg -i shc-*.deb'.

Ze zdrojových kódů (.tar.gz) instalujeme v Unixu obvyklými příkazy:
`make' a `make install'. Binárka programu Gnuplot 4.0, kopírovaná
do adresáře /usr/local/lib/shc/, byla kompilována pro Linux/i386;
pro jiné Unixy/platformy ji bude třeba nahradit.


1. POUŽITÍ PROGRAMU

Program SHC slouží pro návrh číselníku slunečních hodin na obecně
orientované rovinné stěně.

1) Změřte orientaci stěny, na které bude vytvořen číselník.

V naší konvenci má normála (kolmice) ke stěně, která směřuje k J, azimut 0°,
Z 90°, S 180° a V -90°. Svislé hodiny mají výšku 0° a vodorovné +90°.

2) Spusťte `shc' (nebo otevřete domovskou WWW stránku), vyplňte všechna
   pole ve formuláři; zejména zadejte rozměry číselníku, ukazatele
   a zeměpisnou polohu vašeho stanoviště (s přesností na 1').

Počátek souřadnicové soustavy je v patě ukazatele.

Zeměpisné polohy sídel v ČR a SR jsou uvedeny v databázi
("Výběr stanoviště podle jména").

3) Stiskněte "Spočítat" - objeví se nákres číselníku a okno
   s výstupními datovými soubory (lze je prohlížet, ukládat
   a tisknout) a PostScriptovými obrázky (*.?ps).

Všechny soubory naleznete také v adresáři, odkud jste spustili SHC.
Nejdůležitější soubory jsou (viz též komentáře na jejich začátku):

hodin_rysky.dat  - průsečíky hodinových rysek s okrajem číselníku;
datum_prumet.dat - souřadnice datových křivek (4. a 5. sloupec);
nodus.dat        - souřadnice paty ukazatele a nodu;
korekce.dat      - časová korekce o zeměpisnou délku;

shc.ps    - schéma číselníku s popisky hodinových a datových rysek;
shc.eps   - obrázek bez popisků, v měřítku 1:1 (určený pro vyřezání z fólie);
shc_A4.ps - vícestránkový dokument pro tisk na papíry formátu A4.

Soubory PS a EPS lze buď přímo poslat na PostScriptovou tiskárnu
anebo v OS UNIX/Linux použít příkaz `lpr soubor.ps'.

Ve Windows je můžete tisknout a prohlížet programem GSView
(http://www.cs.wisc.edu/~ghost/gsview/). (Pro tisk ve starších verzích
tohoto programu je vhodné použít ovladač `mswinpr2'.)

Pozor! Kliknutím na obrázek ve Windows se sice objeví menu Gnuplotu
s položkou "Print", ale po vytištění nebývá správně zachován poměr stran
(přeměřte si měřítka na osách x a y).

4) Konfiguraci hodin lze uložit na disk stiskem "Uložit"
   do souboru *.shc. Tyto lze později "Otevřít".

Vyzkoušejte přednastavené konfigurace v adresáři demo/.


2. POPIS MENU

Užité odborné termíny jsou vysvětleny níže ve slovníčku.

Nový - smaže formulář a vyplní jej standardními hodnotami parametrů
  (vertikální jižní sluneční hodiny).

Otevřít - načte konfigurační soubor (s příponou *.shc).

Uložit - uložení konfiguračního souboru (*.shc). Tento soubor sluneční
  hodiny plně popisuje a používá se pro archivaci - ostatní soubory
  a obrázky z něj lze vypočítat.

Nápověda - zobrazí tento README soubor.

zeměpisná šířka a délka - poloha stanoviště, na kterém budou sluneční
  hodiny budovány.

Výběr stanoviště podle jména - databáze sídel v ČR a SR. Kliknutím
  na jméno se zeměpisné souřadnice ihned zapíší do formuláře,
  dole lze vyhledávat sídlo podle části jeho jména.

Efemerida slunce - výpočet azimutu slunce pro dané zeměpisné souřadnice,
  datum a čas (světový). Znalost azimutu slunce je třeba pro určení
  azimutu stěny metodou vrženého stínu - viz níže Návod na určení azimutu
  stěny.

azimut a výška normály ke stěně - orientace zdi, směr kolmice ke stěně.
  Viz níže Návod na určení azimutu stěny.

levý dolní a pravý horní roh číselníku - souřadnice (v centimetrech)
  určující obdélník, v němž se budou zobrazovat rysky slunečních hodin.

vzdálenost nodu od paty ukazatele - délka ukazatele (v cm). Určuje
  velikost kalendária, musí být tedy zvolena s ohledem na rozměry
  číselníku. (Ukazatel je možno vyrobit delší, aby jeho stín sahal
  až k okrajům, ale potom musí být opatřen nodem.)

interval hodinových rysek - časový krok, po kterém zobrazovat hodinové
  rysky. Používá se např. 1 h (1:0:0), 15 min (0:15:0).

interval hodin od V/Z slunce - tentýž krok, ale pro rysky počítané od
  východu, resp. západu slunce.

interval datových čar - časový krok pro výpočet datových čar. Budou-li
  na okraji číselníku patrné nějaké mezery, zmenšete interval na 1 min
  (0:1:0).

kroky: azimutu, výšek, výš. kružnic - úhlové kroky ve stupních pro
  stupnice azimutů a výšek slunce nad obzorem. Výškové křivky budou
  kresleny s krokem výškových kružnic (v azimutu).

Spočítat a zobrazit hodiny - spustí výpočet všech datových souborů,
  a obrázků, zobrazí číselník slunečních hodin na obrazovce,

Konec - ukončí program SHC. Nastavení přitom nejsou ukládána.

počet datových křivek - 0 ... nezobrazuje datové křivky vůbec,
  3 ... zobrazí rovník a dva obratníky (tj. rovnodennosti a slunovraty),
  7 ... vstupy slunce do znamení zvířetníku.

typ ukazatele - polos (šikmý) nebo gnómon (kolmý). Pro svislou stěnu
  orientovanou na východ nebo západ je potřeba volit gnómon (protože
  polos je rovnoběžný se stěnou a má patu nekonečně daleko).

neskutečné čáry pod obzorem - zobrazí čáry a rysky i tam, kam nemůže
  dopadnou stín ukazatele, protože je slunce již pod obzorem.

protažení - možnost prodloužení hodinových rysek mimo kalendárium
  až k patě polosu (kde se všechny rysky protínají v jednom bodě)
  nebo k okraji číselníku.

čas: pravý sluneční, korigovaný o délku na SEČ - ve druhém případě
  posune hodinové rysky tak, že již není potřeba započítávat opravu
  o zeměpisnou délku.

číselník pro letní čas - změní popisky hodinových rysek přičtením 1 h.

datové čáry pro celočíselné délky dne - místo zadaného počtu datových
  čar zobrazí ty, pro které den (rozuměj doba, po kterou je slunce nad
  obzorem) trvá celý počet hodin. (V naší zeměpisné šířce tj. 9 čar pro
  8 až 16 h a dva slunovraty, kdy den trvá nejkratší a nejdelší dobu.)

rysky: hodinové, temporální, od V slunce, od Z předchozího dne - zapíná
  a vypíná jednotlivé druhy rysek.

analema - zobrazí analemu, buď jen pro rysku 12 h nebo pro všechny
  hodinové rysky.

část: celá, letní, zimní - určuje část analemy, která se na číselníku
  zobrazí.

azimutální úsečky: zobrazí na číselníku stupnici azimutů.

výškové křivky: promítne na číselník výškové kružnice. Pak lze na
   hodnách číst kromě časových údajů i výšku slunce nad obzorem.

dodatečná datová křivka - ekliptikální délka: na kalendáriu zobrazí
   také křivku, která odpovídá pohybu středního slunce pro zadanou
   ekliptikální délku. Zatímco vstupy slunce do znamení zvířetníku 
   bývají zobrazovány pro 90, 120, 150, 180, 210, 240 a 270 stupňů,
   zde je možné zadat libovolnou hodnotu odpovídající například
   významnému datumu (narození apod.).

Zavřít - zavře okno, ale neukončí SHC.

Uložit jako - nabídne uložení datového souboru pod jiným jménem.
  (S dalším výpočtem se jinak soubory přepisují!)

Tisk - okamžitý tisk textového (datového) souboru se standardním
  nastavením tiskárny. (Pod Windows se neobjeví se žádný další dialog.)


3. KLÁVESOVÉ ZKRATKY

F1		Nápověda
Ctrl-Enter	Spočítat
Ctrl-q		Konec, Zavřít
Ctrl-x		Konec včetně Gnuplotu
F2, Ctrl-s	Uložit
F3, Ctrl-o	Otevřít
Ctrl-e		Efemerida slunce

Ctrl-n		Následující datový soubor
Ctrl-p		Předchozí datový soubor


4. SLOVNÍČEK TERMÍNŮ

analema - množina poloh slunce během roku pro danou hodinu. Protože se
  slunce po obloze nepohybuje rovnoměrně, někdy se "předbíhá" a jindy
  "opožďuje", zároveň se mění jeho výška nad obzorem. Promítnutá na
  číselník vypadá jako "osmička". Nejčastěji se vynáší pro 12 h, ale lze
  ji celou (nebo kvůli nejednoznačnosti pouze její polovinu) zobrazit
  namísto všech hodinových rysek. Tímto se automaticky zahrne oprava
  o časovou rovnici. Viz obrázky v adresáři doc/analema.png,
  doc/analema.ps.

azimut - směr (světová strana) na obzoru. V naší konvenci má J směr
  azimut 0°, Z 90°, S 180° a V -90° (nebo ekvivalentně 270°).

čas italský - viz čas staročeský

čas letní (SELČ) - posunutý o +1 h vůči středoevropskému. Bývá
  v platnosti od poslední březnové neděle do poslední říjnové.
  Platí tedy SELČ = SEČ + 1 h.

čas korigovaný o délku - hodinové rysky posunuté o rozdíl zeměpisné
  délky stanoviště a 15°. Pak již není potřeba k času slunečních hodin
  přičítat opravu o délku. Často se používá na stanovištích, která jsou
  daleko od středoevropského poledníku. Na číselníku jej lze rozpoznat
  tak, že ryska pro 12 h neleží na svislici pod patou polosu.

čas pravý místní sluneční (PMSČ) - nerovnoměrně plynoucí čas
  odpovídající pohybu slunce po obloze; ukazují jej sluneční hodiny.
  Ve 12 h PMSČ je slunce přesně na J. Středoevropský čas získáme
  započtením dvou oprav:

  1) o zeměpisnou délku (ta je konstantní, vypisuje ji i program SHC);
  2) o časovou rovnici (mění se během roku, viz doc/casova_rce.txt).

čas staročeský (též italský) - počítaný od západu slunce předchozího
  dne.

čas střední sluneční - čas odpovídající pohybu středního slunce.
  Narozdíl od pravého slunečního plyne rovnoměrně.

čas středoevropský (SEČ) - střední sluneční čas středoevropského
  poledníku (15° v. d.). Užíváme jej v občanském životě.

čas světový (UT) - čas nultého (Greenwichského) poledníku. Platí
  SEČ = UT + 1 h; SELČ = UT + 2 h.

časová rovnice - rozdíl mezi pravým a středním slunečním časem. Během
  roku dosahuje až 17 min. Viz tabulku doc/casova_rce.txt a graf
  doc/casova_rce.png, doc/casova_rce.ps.

číselník - plocha (rovinná nebo i zakřivená), na níž jsou vykreslené
  rysky slunečních hodin. (V případě programu SHC se jedná o obecně
  orientovanou rovinu.)

datová čára - projekce denní dráhy slunce na číselníku pro daný datum.
  Nejčastěji se vynášejí pro ekliptikální délky slunce po 30° (tj. když
  slunce vstupuje do znamení zvířetníku) nebo po 90° (pro letní a zimní
  slunovrat = obratníky Raka a Kozoroha; jarní a podzimní rovnodennost
  = rovník). Někdy datumy odpovídají dnům, kdy den trvá celý počet hodin
  (tj. v našich šířkách 8 h až 16 h).

ekliptikální délka slunce (l) - poloha slunce v dráze počítaná od
  jarního bodu. Mění se s oběhem Země kolem Slunce od 0° do 360° (nulová
  hodnota je při jarní rovnodennosti).

gnómon - ukazatel kolmý k rovině číselníku. Na číselníku ukazuje čas
  pouze konec jeho stínu (resp. nodus).

hodiny od východu/západu slunce - hodiny vybavené dalšími ryskami,
  na kterých ukazuje nodus, kolik času uplynulo od východu slunce,
  resp. od západu slunce předchozího dne (nebo kolik zbývá do západu).
  Tyto rysky spolu s kalendáriem umožňují ze známého data určit čas
  východu a západu slunce a délku trvání dne (a to i při zatažené
  obloze!).

horizont - obzor, vodorovná rovina. Na číselníku bývá vyznačen
  vodorovnou čarou, která je ve stejné výšce jako nodus. Stín nodu
  nemůže dopadnou nad tento horizont, a proto se tam obvykle již
  nezobrazují žádné rysky.

kalendárium - systém datových čar, na kterých se odečítá datum nebo znamení
  zvířetníku (v němž se právě nachází slunce), ekliptikální délka slunce
  délka trvání dne a pod.

kulisa - ukazatel ve tvaru destičky, ukazuje jedna její hrana.

měsíční hodiny - tabulka nebo obrázek zachycující měsíční fáze (nebo
  stáří Měsíce ve dnech) a odpovídající opravu času, který ukazují
  sluneční hodiny v noci, osvětlené Měsícem. Pro první čtvrť je korekce
  rovna +6 h, úplněk +12 h, poslední čtvrť +18 h. Viz tabulku
  doc/mesicni_hodiny.txt a obrázek doc/mesicni_hodiny.png.

nodus - kulička (nebo konec ukazatele, jiná značka na ukazateli, ...),
  jejíž stín ukazuje na kalendáriu datum.

oprava o zeměpisnou délku - rozdíl mezi místním a pásmovým časem. Opravu
  vypočteme jako lambda - lambda_p, kde lambda je zeměpisná délka
  stanoviště a lambda_p délka pásmového poledníku (tj. u středoevropského
  15°). Hodnotu ve stupních převedeme na minuty vynásobením 24*60/360.

orlojní - se stupnicí od 1 h do 24 h.

pata ukazatele - průsečík ukazatele s plochou číselníku (místo, kde
  ukazatel vystupuje ze stěny).

poloorlojní - se stupnicí od 1 h do 12 h.

polos - ukazatel rovnoběžný se zemskou osou, tzn. vždy leží ve svislé
  severo-jižní rovině a s vodorovnou rovinou svírá úhel rovný zeměpisné
  šířce stanoviště, a to nezávisle na orientaci stěny - viz obrázek
  doc/ukazatel.png. (Užitečná je představa fixního ukazatele a stěny
  otáčející se okolo svislé osy.) Hodiny na hodinových ryskách ukazuje
  celou délkou svého stínu.

pracovní doba - časový interval, po který stín ukazatele (nodu) dopadá
  na stupnici číselníku slunečních hodin. Můžeme ji označovat např.
  "VIII XII V" (poloorlojní od 8 h ranní do 5 h odpolední, s římskými
  číslicemi).

střední slunce - myšlené slunce, které se po obloze pohybuje konstantní
  rychlostí. (1 sluneční den trvá 24 h, 1 rok 365.25 dní.)

stylos - viz ukazatel

temporální (nestejné, planetní) hodiny - hodiny, u kterých je den
  (tj. doba, kdy je slunce nad obzorem) rozdělen vždy na 12 dílů;
  počítají se od 6 h ranní, přes poledne (12 h) do 6 h večerní.
  V zimě je tedy 1 temporální hodina kratší (asi 40 min), v létě naopak
  delší (80 min). Měly jistý astrologický význam.

ukazatel - nejčastěji tyčka vystupující ze zdi (nebo hrana, ...), jejíž
  stín ukazuje na číselníku čas. Základní varianty jsou polos a gnómon,
  v obou případech může být opatřen nodem.

výška nad obzorem - výška v úhlové míře, na obzoru (horizontu) je 0°,
  v zenitu (nadhlavníku) +90°, pod obzorem je záporná.

znamení zvířetníku - rozdělení ekliptiky (dráhy slunce) na 12 části po 30°.
  Symboly znamení a odpovídající ekliptikální délky jsou na obrázku
  doc/znameni_popis.png.


5. NÁVOD NA URČENÍ AZIMUTU STĚNY

Sluneční hodiny se většinou vytvářejí na svislých stěnách (výška normály
je 0°), zbývá tedy určit její azimut (směr). Nedoporučujeme používat
měření kompasem, protože při něm hrozí nebezpečí hrubých systematických
chyb, ale níže popsanou metodu.

Metoda vrženého stínu spočívá v měření rozdílu mezi azimutem slunce
a stěny. V nejjednodušší podobě se díváme podél stěny a měříme časový
okamžik, kdy se slunce právě objevuje (nebo mizí). Azimut kolmice
ke stěně je pak roven azimutu slunce plus (nebo minus) 90°. Azimut slunce
pro daný okamžik (zadávaný ve světovém čase, nikoli v SEČ nebo SELČ)
a danou zeměpisnou polohu stanoviště můžeme spočítat pomocí tlačítka
"Efemerida slunce" (nebo také na domovské WWW stránce). V každém případě
je užitečné měření opakovat ještě jiné dny a výsledné hodnoty azimutů
stěny průměrovat.

Druhou možností je vyrobit si úhloměrnou pomůcku, která nám umožní
provést měření v libovolný okamžik, kdy slunce svítí na stěnu (nejen
když nad stěnou vychází a zapadá). Její základní součásti jsou dvě
dřevěné destičky spojené pod pravým úhlem, úhloměr, kolmý ukazatel
(drát od kola vetknutý v počátku úhloměrné stupnice), a vodováha.
Provedení a funkce jsou zřejmé z obrázku doc/uhlomer.jpg. Po přiložení
na stěnu a ustavení úhloměru do vodorovné roviny odečteme odchylku
stínu vrženého ukazatelem od 90°, tj. vlastně rozdíl azimutu normály ke stěně
a azimutu slunce. (Stojíme-li čelem ke stěně a stín ukazatele směřuje
doprava, je tento rozdíl záporný, směřuje-li stín doleva, je rozdíl kladný.)
Azimut slunce si zjistíme pomocí tlačítka "Efemerida slunce", k němu připočteme
zmiňovaný rozdíl a výsledkem je azimut normály ke stěně. Měření pro jistotu
opakujeme na různých místech stěny a v různých denních dobách, případně dnech.


6. NÁVOD NA UPEVNĚNÍ UKAZATELE A VYNESENÍ ČÍSELNÍKU

Ustavení gnómonu, ukazatele kolmého k rovině číselníku, je triviální.
Pokud máme již vynesený číselník a jsme si jisti tím, že je správně
spočítaný a orientovaný, lze pro kontrolu použít stínu vrženého
ukazatelem (samozřejmě po započtení opravy o délku a časové rovnice).

Polos, šikmý ukazatel rovnoběžný se zemskou osou, orientujeme podle
souřadnic ze souboru nodus.dat. Pata ukazatele (1. řádek) je v počátku,
x se na číselníku počítá zleva doprava, y zdola nahoru a z je kladné
nad rovinou číselníku. Jednoduchou pomůckou jsou dva spojené pravoúhlé
trojúhelníky A a B: A má odvěsny o délkách x a y, B má jednu odvěsnu
rovnou přeponě A a druhou o délce z. Vzniklý čtyřúhelník vystřihněte
z kartonu a přehněte v přeponě A pod úhlem 90°. Příklad je na obrázku
doc/trojuhelnik.png.

Na obrázku číselníku je také vyznačen kolmý průmět ukazatele do roviny
číselníku (úsečka PN) a ukazatel sklopený do roviny číselníku okolo
svislé osy (úsečka PNs). Úsečka PN je tedy náš pohled na ukazatel,
jako bychom stáli čelem ke stěně (pro stěnu odchýlenou od jihu je PN
odchýlená od svislice). Na úsečce PNs pak vidíme, jak je polos odchýlený
od stěny. (Všimněme si, že ani jeden z těchto úhlů obecně není roven
zeměpisné šířce; můžeme si je spočíst z výše uvedených souřadnic
v souboru nodus.dat.)

Číselník nejčastěji vynášíme na stěnu podle souřadnic v datových souborech:
počátek (bod x = 0, y = 0) je zvolen v patě ukazatele, souřadnici
x počítáme ve vodorovném směru zleva doprava, y ve svislém zdola nahoru.
Např. v souboru hodin_rysky.dat jsou v prvním sloupci číslo hodiny (ve světovém
čase), ve druhém a třetím pak souřadnice x a y v centimetrech pro příslušnou
hodinovou rysku, které vyneseme na stěnu. Obdobně můžeme vynést datové
křivky (4. a 5. sloupec v souboru datum_prumet.dat) a další číselníky.
Sledujme přitom obrázek číselníku (shc.ps), který je kreslen přímo z těchto
datových souborů a může nám být dobrou kontrolou.

Menší číselník si na zkoušku můžeme vytisknout ze souboru shc_A4.ps -
papíry A4 pak ořízneme (na pravé a horní straně) a slepíme
do jednoho archu. Ten pak lze použít pro vynesení číselníku na stěnu
(např. propíchnutím ve význačných bodech).

Číselník je možno vyrobit vyřezáním na plotteru ze samolepící fólie.
Do nějakého grafického nebo reklamního studia doneseme na disketě EPS
obrázek v měřítku 1:1 (soubor shc.eps) a případně popisky v PostScriptu
(popisky.ps, doc/znameni_krivky.ps, doc/mesicni_hodiny.ps).

Několik realizací slunečních hodin bylo provedeno ve spolupráci s firmou
VAFI, s. r. o., Lhotecká 87, 50009 Hradec Králové - Malšova Lhota,
tel. +420 495 262 993, +420 603 433 721, e-mail vavrinkova@vafi.cz,
web http://www.vafi.cz.


7. POZNÁMKY PRO POKROČILÉ

Jádro SHC (řádkový program shcnox.f) je napsáno v jazyce Fortran77.
Grafická nadstavba potom v Tcl/Tk (shc.tcl) a internetová aplikace
v PHP4 (cgi-bin/shc.php). Pro zobrazování číselníků je využit Gnuplot
(http://www.gnuplot.info).

Kompilace verze pro Windows byla provedena Salford Fortranem 77
(http://www.salfordsoftware.co.uk/compilers/ftn77pe/index.shtml).
Tcl/Tk skript byl převeden na spustitelný EXE soubor Freewrapem
(http://freewrap.sourceforge.net). Instalační ZIP soubor adresáře
windows/ je potřeba konvertovat Fastzipem na samorozbalovací EXE
(http://www.pbueche.de/freeware/system_fastzip.htm). Jinou možností
by byl Info-ZIP (http://www.info-zip.org).

Efemeridu slunce můžeme také počítat pomocí programu sunah, jež je
součástí balíku SHC. Zpracování měření azimutu stěny usnadňuje perlový
skript azed.pl (viz soubor azed.in).

Tloušťky čar (v PS, EPS) je možné nastavit v souboru shc.plt.

Dělení PS obrázku číselníku v měřítku 1:1 na stránky A4 obstarává
AWK skript shc_A4.awk. Stejně dobře jej může dělit na formát A3.

Popisky číselníku se upraví v souboru popisky.txt (např. změna na římská
čísla, poloorlojní hodiny apod.), pomocí popisky.awk se převedou do PS.
V případě nestandardních fontů je dobré obrázek ještě převést na křivky
skriptem cgi-bin/pswrite.sh (využívá Ghostscript).


8. LITERATURA A ODKAZY

http://www.cadrans-solaires.org
Shadows - velmi pěkný program F. Blateyrona pro návrh číselníku
(pracuje pouze v OS Windows).

http://www.astrohk.cz/slunecni_hodiny.html
Katalog slunečních hodin v České republice a na Slovensku

Jirásko, J. aj.: Sluneční hodiny. Agentura Říše hvězd, Praha, 1998.

Pittich, E. aj.: Astronomická ročenka 1999. Slovenská ústredná
  hvezdáreň, Hurbanovo, 1998.

Polák, B.: Staropražské sluneční hodiny. Academia, Praha, 1986.

Příhoda, P. aj.: Hvězdářská ročenka 1998. Hvězdárna a planetárium hl. m.
  Prahy, Praha, 1997.

Wolf, M. aj.: Astronomická příručka. Academia, Praha, 1992.